Jen kolovrátku zpívej
Jan Tříska
| 1: | Byl jF#mednou jeden zEámek, prDinc, PopelkC7a a krF#mál a potulný zpěvák JEanek, a jDak to bC7ylo dF#mál, ten princ nechce žádnou nEevěstu, to mDrzutC7á je vF#měc, pan král ale nedbá prEotestů, zdá sDe, že spC7adla klF#mec, jAen, kolovrátku, zpHívej, jAen, kolovrátku, hrHaj, zAítra se začnou nHámluvy a vAí to už cC7elý krF#maj. |
| 2: | Kdybych teď řek': to stačí, kdekdo by mi lál, a to já odsud radši povandruju dál, dnes po nůžkách a nožích neštěkne ani pes, všechno je v rukou božích, vždyť dneska je ten ples, jen, kolovrátku, zpívej a nepřestávej znít o tom, jak ženské chtěly pana prince oženit. |
| 3: | Vím, že byl zámek v lese a na tom zámku ples a o tom plese že se prý mluví ještě dnes, neb každá tam jít chtěla a za prince se vdát, no to vám byla mela, až hanba povídat, jen, kolovrátku, zpívej a řekni to, co víš, jak všechny chtěly na ten ples a jaký s tím byl kříž. |
| 4: | Ta zlámala tři jehly, ta ustřihla si cop, ta v potu tváře žehlí, ta hlavu má jak snop, ha-ha, a tu je salón krásy a štoudve voňavky, ach, na co myslí asi, no na co - na vdavky, jen, kolovrátku, zpívej a připomeň ten bál, ať víme, co se dělo pak a jak to bylo dál. |
| 5: | A události letí jak namydlený blesk, jen barvy ať jdou k pleti a bota ať má lesk, a události pádí a události jdou a Katku drhnou v kádi a Dorku šněrujou, jen, kolovrátku, zpívej, co vidíš v těchto zdech, jak jedna tone v mydlinách a druhá ztrácí dech. |
| 6: | Je dobrá každá rada a žádná záruka, té jedné sukně padá, té druhé paruka, s tou jednou spadla židle, snad byla z papíru, a druhá bere vidle, no - na manikýru, jen, kolovrátku, zpívej, já vím, že je to tak, být skromný, to je nad zlato i nad šlechtický znak. |
| 7: | Teď buďme pěkně zticha, dnes bude třetí bál a princ jen smutně vzdychá a stejně tak pan král, má prince krásná cizinka ráda či nerada, o tom se právě koná teď velká porada, jen, kolovrátku, zpívej a tichem dej se vést, jak vymyslel pan hofmistr, no - geniální lest. |
| 8: | A už to jede a už to chytá dech, a koho to sem vede pan rádce po schodech, pročpak je v tváři rudý a zrychlený má tep a nač ty velké sudy a nač v těch sudech lep, jen, kolovrátku, zpívej a nic se nedej zmást, to na Popelku nalíčili tu důmyslnou past. |
| 9: | Ach, běda, běda, běda, jak se to mohlo stát, už po tři dny princ hledá tu, kterou má tak rád, už prošel širé kraje a prošel každý kout, tu, jež tak půvabná je, však nelze naleznout, jen, kolovrátku, zpívej, jsou dívky samý smích, střevíček jako Popelka však nemá žádná z nich. |
| 10: | Znám dívky jako růže a něžné jako pel, co svlékly by se z kůže, jen kdyby princ je chtěl, a leckterou znám krásku, co, zhlouplá bůhví čím, dá vlastní zdraví v sázku, jen aby hrála prim, jen, kolovrátku, zpívej a hezky nahlas křič o tom, jak chudák náš pan princ je láskou celý pryč. |
| 11: | Byl jednou jeden zámek, princ, Popelka a král, ti tři podle všech známek tam šťastně žijou dál, jsou tam i s hodným tátou, co Popelku měl rád, a zámek voní mátou a liliemi sad, jen, kolovrátku, zpívej a volej do kraje, že zlo se samo vytrestá a dobro vyhraje. |
| 12: | Byl jednou jeden zámek a na tom zámku věž a na té věži trámek, věř tomu, kdo chceš, byl na tom zámku zvonec a lano z konopí, a pohádky je konec, jak každý pochopí, jen, kolovrátku, zpívej a dovol, abych vstal, jen, kolovrátku, zpívej, musíme o dům dál ... |
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Název písně:
Interpret(i):
Vyberte minimálně jednoho interpreta (zpěváka, skupinu). Pokud dosud v seznamu není, vytvořte jej pomocí tlačítka.
Nejste přihlášení - pro publikování se prosím přihlaste.
Neuloženo trvale!!! Pouze změna prohlížeči. Pro trvalé uložení publikujte.
Datum vytvoření :2013-12-20T20:12:09.117+00:00
Datum poslední změny :2014-10-06T09:17:20.976+00:00
Výsledky hledání: |